• Alt
Les není pouhým zdrojem hospodářského zisku, ale jak upozorňuje i právě zveřejněné Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, je „součásti životního prostředí, která má (vedle funkcí hospodářských) nenahraditelné funkce ekologické, sociální, estetické a v neposlední řadě i zdravotní”. Tak by měl k lesům přistupovat i nový lesní zákon o lesích, k jehož přijetí Akademie věd ČR vyzývá.
Stanovisko prezentoval na včerejším semináři Akademie věd [1] předseda Komise [2] MUDr. Radim J. Šrám, DrSc.:  „Jde o tak zásadní změny, že musí být řešeny novým zákonem a doprovázeny požadavkem příslušného vzdělávání lesních odborníků. Polovičatá řešení formou novel existujících podzákonných norem nemohou přinést skutečnou funkční změnu současného stavu lesnické legislativy, která dnes nerespektuje vědecké poznatky a v lese vidí stále především hospodářský nástroj.”

Sedm důvodů, proč se lesům nedaří a jak to změnit

Plošný rozpad lesů a lesnicko-dřevařskou krizi způsobuje několik činitelů, konstatuje Komise. Probíhající klimatická změna, jejíž působení umocňuje výrazně pozměněná skladba lesů, degradovaná půda a neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře. Ta požírá přirozenou i umělou obnovu lesa, což jeho stavu moc neprospívá. Nevhodný je také obchodní model státního podniku Lesy ČR, který nedokáže pružně reagovat na náhlé výkyvy požadavků na lesnické hospodaření. Mimo to významně přispěl narušení vztahů lidí žijících na venkově k lesnímu hospodářství.

Co patří podle Stanoviska mezi nejpalčivější problémy stávajícího lesního zákona? Místo pouhého popisu navrhuje i řešení: změnit současnou kategorizaci lesů, zrovnoprávnit systém pasečného (holosečného) hospodaření se systémem nepasečným, nahradit monokulturní stejnověký les lesem smíšeným a různověkým (přídavkem k tomu ponechat v lese i stromy k zetlení), upřednostňovat a zvyšovat podíl přirozené obnovy celé palety dřevin včetně smrku na vhodných stanovištích a ve vhodné nadmořské výšce [3]. Stanovisko také upozorňuje na nefunkční systém zadávání zakázek státním podnikem Lesy ČR [4] a skutečnost, že bez nového zákona nemohou být naše lesy pestřejší a odolnější [5].

Už to tu jednou bylo, teď je čas jednat

Stanovisko upozorňuje, že návrhy, které by zajistily dlouhodobě udržitelné lesnictví, byly vypracované už v rámci konsensuálního Národního lesnického programu II v roce 2008. Ministerstvem zemědělství je ale nezavedlo do praxe [6]. Právě naopak, jak popisuje Komise pro životní prostředí:  „Vedení sektoru zaujaté především ekonomickými zájmy nereagovalo včas na probíhající změny klimatu a nepřizpůsobilo tomu dostatečně způsob hospodaření”. Stanovisko dodává, že „existující a ani novelizovaná legislativa tento problém neřeší.”Hnutí DUHA připravilo spolu s lesníky a vědci komplexní balíček návrhů „Co dělat, abychom zachránili naše lesy” a předalo jej v červnu 2018 Vládě České republiky, vláda se jím ovšem dosud nezabývala. Jeho součástí je i změna lesního zákona. Řešení představená výzvou Zachraňme lesy již podpořilo téměř dvacet tisíc lidí [7].Včerejší konference „Současná situace v českém lesnictví – dosavadní přístupy a jejich důsledky” se zabývala současnou situací v českém lesnictví z pohledu ekonomického, ekologického i sociálního a vystupovali na ní přední odborníci zejména z různých odborných ústavů Akademie věd. K „předložení komplexní novely zákona o lesích a prováděcích vyhlášek i finanční podpory vlastníkům lesů, které zajistí druhově a věkově pestřejší lesy odolnější vůči kalamitám” jednomyslně vyzval 21. listopadu 2018 Vládu ČR i Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny [7].
 
Kontakty:


Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Program a výstupy konference Akademie věd ČR „Současná situace v českém lesnictví – dosavadní přístupy a jejich důsledky” pořádaný ve středu 9. ledna 2019 jsou dostupné na http://nasekrajina.eu/lesnictvi-seminar/
[2] Komise pro životní prostředí AV ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž posláním je mj. vyjadřovat se k environmentálním problémům, jejichž řešení ovlivňuje v celonárodním měřítku stav životního prostředí, posuzovat dokumenty vědecké povahy či návrhy zákonů relevantní z hlediska vědecké činnosti i obecné praxe v oblasti životního prostředí, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 23 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.
[3] Blíže viz Výzva Platformy pro krajinu vládě ČR na http://nasekrajina.eu/2018/04/24/vyzva-platformy-krajinu-vlade-cr
[4] „Některé lesnické firmy vykonávající práce v lese a výkup dřeva dostává do existenčních problémů, jiné naopak protěžuje. Nefunkční stav vyvolává pnutí mezi obchodními partnery LČR, což dopadá na celý lesnicko-dřevařský sektor, a to včetně malých vlastníků lesů.”
[5] „Právě kvůli příliš úzkému zmocnění dané lesním zákonem je nyní vydané novele vyhlášky č. 83/1996 Sb. (nově č. 298/2018 Sb.), o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, vytýkáno, že nenaplňuje cíl rozšířit druhové spektrum základních i melioračních a zpevňujících dřevin.”
[6] Stanovisko k tomu uvádí: „Bohužel na měnící se růstové podmínky vůbec nereagovala lesnická legislativa, přestože existuje řada vládních dokumentů, které změny v zásadě předpokládaly. Například se jedná o Národní lesnický program II (NLP), kterým vláda již v roce 2008 svým usnesením uložila ministru zemědělství, místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí zohlednit opatření NLP při přípravě návrhů věcných záměrů zákona o lesích. Bohužel téměř celý obsah konsenzuálního dokumentu nebyl implementován do provozní praxe.” Celý jeho text je dostupný na http://nasekrajina.eu/2019/01/09/stanovisko-kzp-av-cr-k-seminari-soucasna-situace-v-ceskem-lesnictvi-dosavadni-pristupy-a-jejich-dusledky/
[8] http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanecky-vybor-pro-zivotni-prostredi-zada-vladu-aby-resila-priciny-krize-nasich-lesu